Můj pes

Dingo, československý vlčák, narozený 2010. Vyrůstala jsem s jezevčíkem a jorkšírem, ale můj vlastní pes je to první 🙂

Čemu se psy věnuji:

Krom canicrossu a dogtrekkingu, zatím nezávodně skijoring, bikejoring a scootering. Mimo mushingu hlavně sportovní kynologie a trochu obedience… a pak hlavně lítání po lese, chození po horách a válení na gauči, to ho baví nejvíc

Úspěchy:

V canicrossu je zatím úspěchem každý závod který doběhneme v aspoň trochu rozumném čase, ale plánujeme na tom zapracovat 🙂 Dogtrekking nechodíme pro umístění, ale pro zážitky, od toho podle mě dogtreky jsou 😉 Mimo mushing považuju za velký úspěch složení několika pracovních zkoušek. A největším úspěchem u nás je, že se mi podařilo z Dinga vychovat spořádaného a poslušného psa… to byl největší boj

Z mé předchozí sportovní kariéry je to asi druhé místo na MČR v biatlonu… ale to už je dávno 🙂

Odkud jsem a kde trénuji:

Z Jablonce nad Nisou, trénujeme doma – v okolí Jablonce a v Jizerkách

Jak jsem se dostal k mushingu:

Od mala jsem jezdila na lyžích (asi deset let závodně) a vždycky jsem si přála mít psa, aby mohl běhat se mnou… Jednou jsem jako dítě viděla závody psích spřežení a to mi učarovalo 🙂 A tak byla jen otázka času, kdy budu mít možnost pořídit si svého psa a zapřáhnout si ho. Že československý vlčák se pro tenhle sport tak úplně nehodí (nepořizovala jsem si ho primárně pro mushing) jsem zjistila, až když jsem ho měla… 🙂 Ale o to je to větší výzva 😉

Jaké mám cíle:

Začít pořádně trénovat a naučit psa se neflákat, abychom se posunuli na lepší místa ve výsledkové listině. A taky si konečně letos zajet nějaké závody ve skijoringu… A pak ukázat všem nevěřícím Tomášům, že i s „vlkem“ se dají tyhle sporty provozovat 🙂

Sponzoři :

Můj zaměstnavatel přes moje výplaty a občas ne úplně dobrovolně můj přítel 😉